Ano, je to tak. Poctivě dělá od rána do noci, ale stále to není dost na to, aby si mohl koupit svůj vlastní dům. Nu, což hypotéka mu to umožní, ale bude dostatečně velká na to, aby si mohl svůj sen splnit?
Není nic jednoduššího než si to ověřit. Stačí kontaktovat někoho ze společnosti, která hypotéky poskytuje https://info.ricany.cz/mesto/jake-sluzby-poskytuje-pracoviste-czechpointu-a-overovani- a za nějakou chvíli bude žadatel vědět na čem je. Podstatná bude jeho výše příjmu, ze které se odvozuje výše úvěru.
Ale není to zase tak jednoduché. Jistě nelze počítat s tím, že když má žadatel dvacet tisíc příjem, může dvacet také měsíčně splácet. Kdepak, to by dotyčnému nic nezbylo, a to je to, na co společnosti přihlížejí.
Tyto počty nejsou pevně stanoveny, a tudíž se mohou leckdy lišit. Totiž ono se to má tak. Zákonem je stanovena pouze výše existenčního a životního minima. To by mělo komukoli zůstat, aby mohl ten dotčený měsíc nějak „provegedit“. U úvěru se sice z toho také může vyjít, ale nejprve se počítají jiné věci. Totiž, kolik dosud platí žadatel za nájem, kolik má dětí, respektive a přesněji vyživovaných osob, zda je ženatý či nikoli a další a další ukazatele.
To všechno se totiž musí vzít při případné půjčce v úvahu. Musí se, nebo by alespoň měly spočítat nezbytné náklady, tedy například právě nájem, elektrika, plyn, voda a teprve pak lze začít kalkulovat. Je nutno také vzít v potaz, že člověku musí zůstat něco na jídlo. Takže to vše podtrženo sečteno + další možné maličkosti dají částku, které se musí od příjmu odečíst a teprve to, co zůstane, lze počítat jako případnou splátku na vytoužené bydlení.
Tak to prostě v životě chodí. Aby mohl člověk třeba jezdit na rekreaci na svou vlastní chatu, musí dělat denně dvanáct hodin včetně víkendů. Jenže pak zase na tu chatu nemám čas. A kdyby na ní chtěl být, zase by nemohl dělat těch dvanáct hodin, takže…
Jo, život je tokový veselý kolotoč. A když z něj někdo spadne, má prostě smůlu.